Krádež za 699 € a nic? Tomu je konec: až 2 000 € pokuta pro recidivisty. Zaberou nové tresty na Slovensku?

Na Slovensku se během posledního roku proměnil přístup státu k drobným krádežím. Po kontroverzní novele Trestního zákona z roku 2024, která zvýšila hranici pro trestný čin u krádeže na 700 eur a vyřadila z trestního práva i opakované drobné krádeže pod touto hranicí, přišla od 1. února 2025 rázná reakce v podobě výrazně vyšších pokut v přestupkovém řízení. Politici tím chtějí zlomit recidivu a vrátit do prodejen klid. Otázkou je, zda to bude stačit.

Co přesně se mění: nové sazby pokut krok za krokem

Od 1. 2. 2025 platí na Slovensku vyšší horní hranice pokut za přestupky proti majetku. V neskráceném (standardním) řízení lze uložit až 1 400 eur, v blokovém řízení na místě až 500 eur a v rozkazním řízení až 1 000 eur. Pokud se pachatel dopustí majetkového přestupku opakovaně během 12 měsíců, může nově dostat pokutu až 2 000 eur (v rozkazním řízení až 1 500 eur). Změnu podepsal prezident Peter Pellegrini v prosinci 2024, účinnost nastala od února 2025. ([teraz.sk](https://www.teraz.sk/slovensko/prezident-odobril-priestupkovy-zakon/843187-clanok.html?utm_source=openai), [aktuality.sk](https://www.aktuality.sk/clanok/200pl5S/sadzby-pokut-za-priestupok-proti-majetku-sa-od-februara-zvysili/?utm_source=openai), [domov.sme.sk](https://domov.sme.sk/c/23444521/vyska-pokut-za-priestupok-proti-majetku-sa-od-februara-zvysila.html?utm_source=openai))

Samotný text přestupkového zákona byl příslušně upraven: paragraf o přestupcích proti majetku stanoví přesné limity pro různé formy řízení i pro recidivu. Pro obchodníky a policii je důležité, že bloková pokuta – tedy ta, kterou lze uložit přímo na místě – skokově narostla na 500 eur. To zvyšuje šanci na okamžité dopady pro pachatele a ulevuje administrativě. ([autora.sk](https://www.autora.sk/zz/1990/372/20250201/?utm_source=openai))

Jak jsme se sem dostali: zvednutí trestní hranice a „efekt 700 eur“

V létě 2024 Slovensko změnilo trestní předpisy tak, že krádež do 700 eur už není trestným činem, ale přestupkem. Po této změně obchodní řetězce hlásily nárůst drobných krádeží – podle jejich zkušeností se část pachatelů přizpůsobila nové hranici a zkoušela „nakupovat bez placení“ s kalkulačkou v hlavě. Média zaznamenala upozornění retailerů, že odstrašující efekt staré úpravy vyprchal. ([spectator.sme.sk](https://spectator.sme.sk/politics-and-society/c/retailers-sound-the-alarm-as-penal-code-changes-spark-shoplifting-surge?utm_source=openai))

Ministerstvo spravedlnosti zároveň připomínalo, že násilné jednání nebo vyhrožování zůstává trestným činem krádeže bez ohledu na hodnotu odcizeného zboží. Přesto platí, že tzv. „horalkové krádeže“ – tedy opakované drobné krádeže pod hranicí škody – už trestným činem nejsou a řeší se v přestupkovém režimu. ([biznis.sk](https://www.biznis.sk/article/kradnu-viac-a-neboja-sa-novy-zakon-podnietil-vlnu-agresivity-tvrdia-obchodnici/687dfc63f9bc85fe107243df?utm_source=openai))

Proč vláda přitvrdila: tlak obchodníků, nervózní zákazníci a šedá zóna recidivy

Vyšší pokuty jsou z pohledu vlády i poslanců, kteří novelu přestupkového zákona prosadili, pokusem vrátit do systému prevenci. Argumentují tím, že dřívější horní hranice 331 eur v neskráceném řízení a 33 eur v blokovém řízení neměla pro recidivisty téměř žádný odstrašující účinek, a často šlo o částky nižší než hodnota ukradeného zboží. Nové limity mají podle jejich logiky převážit „výhodnost“ krádeže. ([teraz.sk](https://www.teraz.sk/slovensko/prezident-odobril-priestupkovy-zakon/843187-clanok.html?utm_source=openai))

Život v první linii: příběh vedoucí prodejny ze Žiliny

„Před rokem jsme měli zloděje dvakrát až třikrát týdně – dnes je to podobné, ale chování se změnilo,“ vypráví Veronika, vedoucí středně velké prodejny potravin v Žilině. Popisuje, jak po létě 2024 začali nenechavci cílit na dražší položky, ale pečlivě zůstávali pod magickou hranicí 700 eur. „Když přišla zpráva, že od února bude bloková pokuta až 500 eur, část ‚známých tváří‘ se stáhla. Jiní však riskují dál a spoléhají, že se pokuta stejně nevymůže.“ Veronika má obavy z rostoucí verbální agresivity a nutnosti chránit personál. Její příběh přitom není unikátní – na podobné zkušenosti upozorňují obchodníci po celé zemi.

„Někteří zloději vědí, že bez násilí o trestný čin nejde, takže zůstávají ‚slušní‘ – jen odnesou plný batoh a mizí. Jindy je to horší: strkání, nadávky. To už voláme policii vždy,“ popisuje. Podle ní je klíčové, aby policie a úřady pokuty skutečně vymáhaly a aby se informace o reálných sankcích rychle šířily i v komunitách pachatelů. „Když se rozkřikne, že soused musel zaplatit 700 eur a pak mu šla exekuce, nastaví to hranice,“ dodává.

Vymahatelnost bude klíč: co rozhodne o úspěchu nových pokut

Ekonomové i bezpečnostní experti se shodují na jednom: samotné zvýšení sazeb nestačí. Rozhodující bude dohlédnout na to, aby pokuty nezůstaly na papíře. To znamená rychlou práci policie, důsledné rozkazní řízení a nepolevující exekuční praxi u neplatičů. Bez reálné vymahatelnosti hrozí, že část recidivistů se jen přesune do šedé zóny, bude používat falešné identity nebo se záměrně stane „nedobytnou“.

Detaily nové úpravy přestupků přitom dávají státu širší nástroje pro okamžitý zásah – zejména díky posílené blokové pokutě, kterou lze udělit na místě. Pro nejfrekventovanější incidenty v obchodech, kde je pachatel přistižen při činu, může právě tento nástroj změnit rovnováhu ve prospěch prevence: riziko „chycen a hned zaplatí“ je pro oportunistické pachatele silnější brzda než vyhlídka na dlouhé správní řízení, které třeba nikdy nedoputuje k výsledku. ([autora.sk](https://www.autora.sk/zz/1990/372/20250201/?utm_source=openai))

Co se nemění: hranice 700 eur a hranice mezi přestupkem a trestným činem

Navzdory novým pokutám zůstává zásadní realita: krádež do 700 eur je na Slovensku stále přestupkem. Trestným činem se stává až při škodě nad touto hodnotou, nebo pokud se pachatel uchýlí k násilí či k vyhrožování. To znamená, že recidivista může i nadále zkoušet „nakrájet“ své útoky na menší částky – a stát mu bude čelit novými, ale stále přestupkovými sankcemi. ([biznis.sk](https://www.biznis.sk/article/kradnu-viac-a-neboja-sa-novy-zakon-podnietil-vlnu-agresivity-tvrdia-obchodnici/687dfc63f9bc85fe107243df?utm_source=openai))

Jak mohou pachatelé reagovat: tři typické scénáře

• Adaptace na riziko: část oportunistických zlodějů omezí četnost útoků nebo se přesune na levnější zboží, aby minimalizovali potenciální škodu a případnou pokutu. Strach z okamžité blokové sankce může fungovat zejména u „příležitostných“ pachatelů.
• Rozdělování krádeží: recidivisté mohou pokračovat, ale častěji a s menšími objemy, aby se drželi pod 700 eury. Z hlediska obchodníků to znamená větší operační zátěž a tlak na prevenci v prodejnách.
• Agrese a nátlak: menší skupina může přitvrdit, riskovat rychlý únik a spoléhat na zahlcení personálu. Zde však platí, že jakékoli fyzické násilí už posouvá jednání do roviny trestného činu. ([biznis.sk](https://www.biznis.sk/article/kradnu-viac-a-neboja-sa-novy-zakon-podnietil-vlnu-agresivity-tvrdia-obchodnici/687dfc63f9bc85fe107243df?utm_source=openai))

Obchody pod tlakem: ztráty, pojištění a bezpečnostní rozpočty

Řetězce i malé prodejny dlouhodobě zvyšují výdaje na zabezpečení: více kamer, elektronická ochrana zboží, školení personálu a najímání ostrahy. Po loňské změně trestního práva hlásili obchodníci nárůst drobných krádeží a také více incidentů, při nichž pachatelé testovali limity. Z přímých zkušeností prodejen plyne, že každá mediální zpráva o „měkčím“ postihu má rychlý dopad na chování pachatelů – proto obchodníci vítají jasné signály o přísnějších pokutách. ([spectator.sme.sk](https://spectator.sme.sk/politics-and-society/c/retailers-sound-the-alarm-as-penal-code-changes-spark-shoplifting-surge?utm_source=openai))

Pro maloobchod má ale nová úprava i nevýhodu: administrativní zátěž. Více přestupkových řízení znamená více dokladování, více spolupráce s policií a obcemi. Obchody budou potřebovat lepší interní procesy – od archivace záznamů po systematičtější evidenci incidentů. Bez toho hrozí, že nové pokuty uvíznou v byrokratické síti a odstrašující efekt se rozplyne.

Co na to veřejnost: spravedlnost, nebo kriminalizace chudoby?

Debata je v zásadě dvojkolejná. Část veřejnosti vítá princip „kdo škodí, ať platí“ – zejména když se mluví o recidivistech, kteří opakovaně útočí na stejné prodejny a zvyšují nervozitu personálu i zákazníků. Jiní upozorňují na riziko, že vysoké pokuty semelou sociálně slabé, kteří kradou potraviny v situaci nouze. Odpovědí státu by měly být dvě paralelní politiky: přísné postihy tam, kde jde o vědomé a opakované parazitování, a cílená sociální pomoc tam, kde je zjevná bída – spolu s prevencí a programy, které nabídnou legální alternativy k „snadné“ krádeži.

Politické pozadí: nová pravidla jako korekce sporné reformy

Tvrdší přestupkové pokuty jsou často prezentovány jako protiváha předchozímu změkčení trestů v trestním právu, které v létě 2024 vyvolalo ostrou kritiku a podle některých obchodníků i praktický nárůst krádeží. I když vláda později některé pasáže trestní reformy ladila kvůli tlaku EU, v oblasti majetkových deliktů pod 700 eur zůstalo těžiště na přestupcích. Nové pokuty se tak staly hlavním nástrojem, jak zchladit „efekt 700 eur“ bez návratu k dřívější trestní přísnosti. ([reuters.com](https://www.reuters.com/world/europe/slovak-lawmakers-adjust-contested-criminal-code-reform-address-eu-concerns-2024-07-16/?utm_source=openai))

Jak to vidí policie a soudy: rychlost, důkazy a spolupráce

Praktici z praxe zdůrazňují tři věci: důkazní kvalitu (dobré kamerové záznamy a svědectví), rychlost rozhodování a koordinaci mezi policií, obcemi a obchody. Bloková pokuta má smysl, jen když policie dorazí včas a případ je jasný. Tam, kde se vše láme v rozkazním či neskráceném řízení, budou rozhodovat pečlivě vedené spisy a schopnost úřadů „tlačit“ na úhradu pokut. Bez systémové podpory – například jednoduchých digitálních formulářů, jednotné dokumentace a sdílení záznamů – zůstane část pokut na papíře.

Ponaučení pro Česko: sledovat data, ne dojmy

České prodejny i politici pečlivě sledují, co se na Slovensku děje. Pokud budou nová čísla z policie a obchodních svazů ukazovat pokles recidivy a méně incidentů, dá to zastáncům přísnější přestupkové linie munici. Pokud se naopak ukáže, že se krádeže pouze „rozpadají“ na menší částky a vymáhání pokut vázne, bude to varování, že bez změn v trestním právu a dalších systémových opatření (od sociální práce po posílenou ostrahu) samotné pokuty nepomohou.

Co by mělo následovat, aby pokuty fungovaly

1. Rychlé a předvídatelné řízení: zkrácení lhůt a jasné metodiky pro policii a obce.
2. Jednotná důkazní praxe: minimum formálních chyb, které ruší rozhodnutí.
3. Transparentní reporting: měsíční veřejná data o uložených a zaplacených pokutách, včetně míry recidivy.
4. Chytrá prevence v obchodech: lepší viditelná zabezpečení, školení personálu a spolupráce s lokální policií.
5. Cílená sociální pomoc: aby přestupkové sankce neřešily symptom, zatímco příčina – bída a zadlužení – zůstává.

Realita v číslech: co už víme a co ještě ne

Fakt, že horní hranice pokut výrazně stouply a že recidiva může stát až 2 000 eur, je dnes pevně daný právem. Teprve následující měsíce však ukážou, jak často budou pokuty ukládány v praxi a jaká bude jejich skutečná vymahatelnost. První tezi – že vyšší pokuta odradí část oportunistických pachatelů – lze považovat za pravděpodobnou. Druhá teze – že odradí i „profesionální“ recidivisty – stojí a padá s rychlostí a důsledností vymáhání.

Jisté je, že právní rámec je nyní pro přestupkovou větev výrazně tvrdší než před rokem. V kombinaci s tím, že násilné či pohrůžkou násilí páchané krádeže zůstávají v trestní rovině, má stát v ruce sadu páček, které může používat podle situace – a které by měly lépe odrážet společenskou škodlivost jednotlivých jednání. ([biznis.sk](https://www.biznis.sk/article/kradnu-viac-a-neboja-sa-novy-zakon-podnietil-vlnu-agresivity-tvrdia-obchodnici/687dfc63f9bc85fe107243df?utm_source=openai))

Redakční závěr

Slovensko udělalo v roce 2025 to, k čemu ho dotlačila realita obchodních uliček: zvedlo pokuty u majetkových přestupků tak, aby krádež „nebyla výhodná“. Je to logická korekce loňského posunu v trestním právu, který zvedl hranici na 700 eur a podle prodejců povzbudil nenechavce. Nové sankce mohou fungovat – ale jen pokud stát předvede rychlost, důslednost a schopnost vymáhat. Bez toho se drobné krádeže přizpůsobí a vrátí v jiné podobě. První poločas odehrál zákonodárce; ten druhý, rozhodující, teď leží na policii, úřadech a soudní praxi. ([spectator.sme.sk](https://spectator.sme.sk/politics-and-society/c/retailers-sound-the-alarm-as-penal-code-changes-spark-shoplifting-surge?utm_source=openai), [teraz.sk](https://www.teraz.sk/slovensko/prezident-odobril-priestupkovy-zakon/843187-clanok.html?utm_source=openai))