Šok v roce 2025: statisíce Čechů jsou mimo síť. Kdo a proč?

5,8 % offline: číslo, které pálí víc, než se zdá

V zemi, kde se úřady i banky předhánějí v digitalizaci, zůstává mimo síť víc než půl milionu lidí. Na začátku roku 2025 odhadovala analytická zpráva Digital 2025: Czechia, že internet nepoužívá zhruba 5,8 % celkové populace, tedy přibližně 616 tisíc obyvatel. Metodika této zprávy pracuje s podílem uživatelů na celé populaci a vychází z více zdrojů včetně průběžných odhadů, proto je důležité číst ji s opatrností – přesto jde o alarmující signál, že část Česka digitalizace míjí. ([datareportal.com](https://datareportal.com/reports/digital-2025-czechia?utm_source=openai))

Národní statistiky přitom ukazují, že posun k lepšímu je reálný, ale nerovnoměrný. Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že ve druhém čtvrtletí 2024 používalo internet 88 % osob starších 16 let, zatímco v domácnostech mělo připojení 89 %. Podíl roste zejména u seniorů, ale právě v těchto věkových skupinách stále zůstává velká rezerva. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2024?utm_source=openai), [csu.gov.cz](https://csu.gov.cz/ict-v-domacnostech-a-uzivatele-ict?utm_source=openai))

Proč se čísla liší: „offline“, „nikdy nepoužil“, „nepoužil nedávno“

Neexistuje jedno univerzální číslo, které by popsalo offline realitu. Evropská statistika Eurostat sleduje mimo jiné podíl lidí, kteří „nikdy nepoužili internet“ (věk 16–74). Pro Českou republiku ukázala tato metrika za rok 2024 hodnotu 4,16 %. Jde tedy o užší definici než výše uvedených 5,8 %: zahrnuje jen věkovou skupinu 16–74 a ptá se na úplnou absenci zkušenosti s internetem, nikoli na aktuální používání všech obyvatel. ([tradingeconomics.com](https://tradingeconomics.com/czech-republic/individuals-who-have-never-used-the-internet-eurostat-data.html?utm_source=openai))

Další dostupné tuzemské rozbory pracují s ještě jiným obrazem. Podle přehledu založeného na datech ČSÚ uvedla v roce 2023 zhruba desetina Čechů starších 16 let, že internet nikdy nepoužila (asi 850 tisíc osob), přičemž téměř 90 % z nich tvořili lidé nad 65 let. Zahrnutí věkové skupiny 75+ – kterou Eurostat v hlavních srovnáních často vynechává – zvedá výslednou hodnotu, a tím i pocit reálné propasti. ([zpravy.kurzy.cz](https://zpravy.kurzy.cz/781065-osoby-a-digitalni-technologie-digitalizace-v-cesku-a-v-zemich-eu-2024/?utm_source=openai))

Co z toho plyne? Že rozdíl mezi 4,16 %, 5,8 % a 10 % není chyba, ale důsledek odlišných definic a věkových pásem. Pokud se soustředíme na „koho digitalizace reálně míjí“, je nejférovější dívat se nejen na to, kdo nikdy nebyl online, ale i na ty, kteří jsou online jen zřídka nebo nestabilně. A právě tady se offline výzva stává českým domácím úkolem.

Kdo zůstává mimo síť: senioři, nízkopříjmoví a lidé s nízkou digitální gramotností

ČSÚ potvrzuje prudký věkový zlom. Zatímco lidé do 55 let jsou online téměř všichni, u skupiny 65+ už to samozřejmé není. V roce 2024 bylo online jen 57 % osob starších 65 let – i když meziročně došlo k viditelnému zlepšení. Právě tady vzniká největší mezera, která se následně promítá do schopnosti využít bankovnictví, eRecepty, eGovernment i běžnou komunikaci s lékaři či školami. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2024?utm_source=openai))

Digitální dovednosti sleduje statistika zvlášť. Z dostupných dat za rok 2023 vyplývá, že alespoň základní úroveň digitálních dovedností měla v Česku zhruba dvě třetiny osob ve věku 16–74 let (69 %), což je sice nad průměrem EU, ale pořád to znamená, že přibližně třetina lidí tápe už u elementárních úkonů. Bez základních dovedností se i s „internetem doma“ člověk stává prakticky offline. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesi-loni-pouzivali-internet-vice-nez-je-prumer-v-eu-vyplyva-z-dat-csu/2491620?utm_source=openai))

Příběh z Vysočiny: když je tlačítko „Odeslat“ největší stres dne

„Jmenuji se Marie, je mi 73 a bydlím v obci na Vysočině.“ Tak začíná příběh, který nám popsala čtenářka. Marie má tlačítkový telefon, pevný internet doma nemá a účet v bance spravuje na pobočce – dokud neskončila. Po sloučení bankovních poboček v okresním městě musí nově cestovat dvě hodiny autobusem. Jednou týdně chodí do místní knihovny, kde jí knihovnice pomáhá s vytištěním složenek a s objednáním k lékaři. „Zkoušela jsem to sama přes počítač od vnučky, ale bála jsem se, že něco zkazím. Když jsem klikla na ‚Odeslat‘, měla jsem pocit, že se mi rozklepou ruce.“

Marie nepatří k lidem, kteří „nikdy nepoužili internet“ – občas si prohlédne fotografie od rodiny, někdy zvládne i video hovor. Ale v praxi je offline: když jde o peníze, zdraví a úřady, spoléhá na papír, lidi a hodiny navíc. To je obraz tisíců podobných příběhů napříč regiony.

Neviditelné bariéry: cena, zařízení, signál a složitost

– Cena a nejistota: V nízkopříjmových domácnostech rozhoduje každý účet. Pokud internet znamená další fixní náklad a člověk si není jistý, že ho využije „správně“, raději se mu vyhne.

– Zařízení: Část lidí má starý telefon či počítač, který moderní služby prostě neutáhne. Bez vhodného zařízení i dobré konektivity je digitální život spíše zdrojem frustrace.

– Konektivita: Ačkoli pevné i mobilní připojení pokročilo, bílé skvrny pořád existují, obzvlášť tam, kde se ekonomicky „nevyplatí“ budovat infrastrukturu.

– Složitost služeb: Stárnoucí design veřejných a bankovních systémů, nutnost vícefaktorového ověřování a časté změny uživatelských rozhraní dokážou zlomit i odhodlaného začátečníka.

Co ukazují data o chování: banky, nákupy i stát

V roce 2024 používalo internetové bankovnictví už 77 % Čechů starších 16 let. Na videa se dívaly tři čtvrtiny populace a dvě třetiny nakupovaly online. Tahle čísla potvrzují, že mainstream je pevně online – a že tlak na digitalizaci služeb bude dál narůstat. Kdo zůstává mimo, ztrácí prakticky každý týden možnost něco vyřídit levněji, rychleji či vůbec. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2024?utm_source=openai), [csu.gov.cz](https://csu.gov.cz/ict-v-domacnostech-a-uzivatele-ict?utm_source=openai))

Úřady přitom hlásí růst zájmu o elektronickou komunikaci, ale současně přiznávají velkou skupinu lidí, kteří se jí z různých důvodů vyhýbají. Část populace preferuje osobní kontakt a papírové formuláře, část se bojí chyb a podvodů, část na to prostě nemá dovednosti nebo techniku. A v součtu to znamená, že stále platí papírové fronty, cesty na pobočky a zbytečné náklady pro jednotlivce i stát.

Rizika pro společnost a ekonomiku

– Zdraví: eRecept, objednání na vyšetření, výsledky v elektronické podobě – bez internetu to znamená více telefonátů, cest a často i opožděnou péči.

– Finance: Banky zpoplatňují hotovostní operace a uzavírají pobočky. Offline klienti platí víc a dostávají méně.

– Vzdělávání: Domácí úkoly, školní portály, on-line kurzy – děti i dospělí bez připojení začínají od nuly a často zůstávají vzadu.

– Informace a bezpečí: Lidé mimo síť se hůře dozví o mimořádných událostech, nevyužívají oficiální kanály a jsou zranitelnější vůči dezinformacím šířeným offline „šeptandou“.

Proč nestačí „víc kabelů“: klíč je v dovednostech a důvěře

Statistiky vybavenosti domácností internetem vypadají na papíře dobře. Jenže opravdové používání padá na dovednostech a důvěře. Data o digitálních dovednostech ukazují, že třetině lidí chybí i ty základní – a to je brzda, kterou nevyřeší samotné připojení. Potřebujeme srozumitelný jazyk služeb, trpělivou podporu a méně „klikacích zkoušek“ pro každé vyřízení banální věci. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesi-loni-pouzivali-internet-vice-nez-je-prumer-v-eu-vyplyva-z-dat-csu/2491620?utm_source=openai))

Co může udělat stát, firmy i obce: 9 konkrétních kroků

1. Digitální patron pro seniory: jednoduchý voucher, který obci zaplatí osobní asistenci při prvních krocích online (bankovnictví, eRecept, datová schránka).
2. Levné „startovací“ tarify a půjčovny zařízení v knihovnách: tablet či notebook na 6–12 měsíců s podporou a pojištěním proti rozbití.
3. Kurzy, které nekončí po třech lekcích: pravidelné „kluby dovedností“ místo jednorázových školení.
4. Offline alternativy bez penalizace: totéž vyřídit na pobočce bez přirážek – minimálně pro seniory a znevýhodněné.
5. Design pro začátečníky: státní i bankovní služby s režimem „jednoduše“ – větší písmo, méně kroků, jasný jazyk, možnost lidské pomoci jedním klikem.
6. Mobilní pobočky a kiosky: pravidelné dojíždění služeb do obcí, kde pobočky zanikly.
7. Bezpečnost srozumitelně: bodové návody a simulátory podvodů, aby si lidé „nanečisto“ vyzkoušeli rizikové situace.
8. Podpora rodinných „techniků“: krátké návody pro děti a vnoučata, jak bezpečně a trpělivě zavádět babičku s dědou do on-line světa.
9. Měření a otevřená data: pravidelné zveřejňování map dostupnosti i dovedností, aby pomoc mířila tam, kde chybí nejvíc.

Když čísla potkají realitu: jak číst statistiky, aby nás nemátly

– 5,8 % (DataReportal, leden 2025) znamená podíl „neuživatelů“ na celkové populaci – včetně dětí – a jde o syntézu více zdrojů. Odráží tedy celkový obraz, ale neodlišuje věk a „nikdy vs. teď“. ([datareportal.com](https://datareportal.com/reports/digital-2025-czechia?utm_source=openai))

– 4,16 % (Eurostat, rok 2024) je podíl lidí 16–74 let, kteří internet nikdy nepoužili. Je to přísná definice „nikdy“, která obvykle ukazuje nižší číslo než „momentálně nepoužívá“. ([tradingeconomics.com](https://tradingeconomics.com/czech-republic/individuals-who-have-never-used-the-internet-eurostat-data.html?utm_source=openai))

– 88 % (ČSÚ, 2024) říká, kolik osob 16+ internet používá. Je to široký vhled do chování dospělé populace a zároveň varovný prst směrem k seniorům. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2024?utm_source=openai))

– 69 % (základní digitální dovednosti v ČR, 2023) ukazuje, že třetina lidí zůstává v dovednostech pozadu – a tedy „offline“, i když má internet doma. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesi-loni-pouzivali-internet-vice-nez-je-prumer-v-eu-vyplyva-z-dat-csu/2491620?utm_source=openai))

Malé velké změny: příběh paní Marie pokračuje

Po několika měsících podpory v knihovně si Marie pořídila jednoduchý tablet s velkým písmem a datovou SIM. Na první dobrou zvládla eRecept a rovnou si přes videohovor popovídala s vnučkou. Co ji přesvědčilo? Kombinace: skutečná lidská pomoc, srozumitelný návod krok za krokem a jasný „zisk“ – ušetřený čas a peníze. „Když vím, že se mám na koho obrátit, je to najednou mnohem lehčí,“ říká.

Tahle proměna není o grafech, ale o každodenní práci v terénu. A právě proto musí být digitalizace služeb podložena podporou lidí, které dosud míjela.

Jde o víc než pohodlí: jde o rovnost šancí

Offline Česko nejsou jen „pozdní adopteři technologií“. Jsou to často ti, kteří mají i jiné znevýhodnění: horší zdraví, nižší příjmy, horší dostupnost dopravy. Každý zbytečně složitý formulář, každá zavřená pobočka nebo „povinná aplikace“ je posouvá o krok dál na okraj. Pokud nechceme, aby v roce 2025 a dál vznikalo „Česko na dvě poloviny“, musíme si offline výzvu přiznat a řešit ji systematicky.

Co bude dál: signál je jasný

Trend je příznivý: roste podíl uživatelů i ochota řešit věci online. Zároveň ale platí, že bez cílené pomoci zůstane přibližně každé desáté starší domácnosti digitálně vyloučené. Čísla se liší podle definic, ale příběh je stejný: offline v roce 2025 znamená dražší a pomalejší život.

Krátké shrnutí

• 5,8 % populace je podle mezinárodního odhadu na začátku roku 2025 mimo síť – jde o syntézu více zdrojů a podíl na celé populaci. ([datareportal.com](https://datareportal.com/reports/digital-2025-czechia?utm_source=openai))
• Národní data potvrzují vysoké rozšíření internetu, ale i výraznou věkovou propast – zejména u 65+. ([statistikaamy.csu.gov.cz](https://statistikaamy.csu.gov.cz/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-osobami-2024?utm_source=openai))
• Rozdílné definice („nikdy“, „momentálně“, věkové skupiny) vysvětlují, proč se procenta liší – problém ale zůstává stejný.
• Řešení existují: kombinace dovedností, podpory a férových offline alternativ.

Digitální Česko bude tak silné, jak silný bude jeho nejslabší článek. A ten dnes představují ti, kteří jsou z různých důvodů offline. Bez nich žádná digitalizace nebude úplná – a žádná společnost nebude celá.