ČEZ vydělal 16,5 miliardy. Teď dva reaktory za 407 miliard: kdo to nakonec zaplatí?

Čísla, která hýbou trhem: zisk, ale i nejistota

Energetická skupina ČEZ oznámila za první pololetí roku 2025 čistý zisk 16,5 miliardy korun. Výsledek je meziročně slabší, ale překonal očekávání a vedení firmy proto zvýšilo celoroční odhad očištěného zisku na 26 až 30 miliard korun. Provozní zisk EBITDA ve stejném období stoupl na 73,9 miliardy korun. Tyto informace potvrdily zpravodajské agentury i česká média, která upozornila i na zvýšenou výrobu jaderných elektráren a na vliv začlenění GasNetu do skupiny. ([apnews.com](https://apnews.com/article/a57c60fb7d597aa8ef4435a7ee72f3d4?utm_source=openai), [ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cez-v-pololeti-snizil-cisty-zisk-o-vice-nez-petinu-na-165-miliardy-korun/2706135?utm_source=openai))

Za růstem provozní výkonnosti stojí několik faktorů: stabilnější provoz jaderných zdrojů, silnější prodejní výsledky a integrace plynárenských aktivit. ČEZ zároveň hlásí pokles čistého dluhu oproti konci roku 2024 na 181,5 miliardy korun, což firmě dává větší manévrovací prostor pro investice v rozbouřené energetice. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cez-v-pololeti-snizil-cisty-zisk-o-vice-nez-petinu-na-165-miliardy-korun/2706135?utm_source=openai))

Dvě nové jaderné jednotky: fakta, termíny, cenovky

Česká vláda a státní skupina ČEZ během jara a léta 2025 dotáhly klíčové kroky k výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Po sérii právních bitev soudy i antimonopolní úřad uvolnily cestu k podpisu smluv se společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Následně 4. června 2025 podepsala dceřiná firma Elektrárna Dukovany II EPC kontrakt „na klíč“ pro dvojici reaktorů. ([reuters.com](https://www.reuters.com/business/energy/czechs-clear-sign-18-billion-nuclear-power-deal-after-edf-appeals-rejected-2025-04-24/?utm_source=openai), [mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))

Hodnota zakázky podle zveřejněných údajů dosahuje 407 miliard korun pro stavbu a dalších 15 miliard pro prvních šest palivových cyklů. Vláda zároveň deklarovala cíl dosáhnout výsledné ceny elektřiny z nových bloků pod 90 eur za megawatthodinu. Tyto parametry uvádějí oficiální materiály Ministerstva financí a zpravodajství o zveřejněných smlouvách. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai), [ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2699577?utm_source=openai))

Z hlediska harmonogramu má výstavba začít v roce 2029, první blok má přejít do zkušebního provozu v roce 2036 a druhý o zhruba dva roky později. Po dokončení půjde o největší energetickou investici v moderní historii země. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai), [apnews.com](https://apnews.com/article/3e411cd3693ee4f0c4ecf4fe1d0f799f?utm_source=openai), [reuters.com](https://www.reuters.com/business/energy/czechs-clear-sign-18-billion-nuclear-power-deal-after-edf-appeals-rejected-2025-04-24/?utm_source=openai))

Možnost rozšíření i do Temelína

EPC kontrakt pro Dukovany II obsahuje opci, která státu umožňuje během pěti let rozhodnout, zda stejnému dodavateli svěří i výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Tato konstrukce má udržet soutěžní tlak a zároveň poskytnout čas na vyhodnocení ekonomiky projektu a reakcí trhu na technologické i cenové trendy v energetice. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))

Kdo to zaplatí? Konstrukce financování a rizika pro veřejné peněženky

Vláda zvolila financování prostřednictvím státní půjčky firmě Elektrárna Dukovany II (EDU II), v níž bude nově držet 80% podíl. Půjčka má krýt náklady do spuštění reaktorů, následně by ji měla firma po desítky let splácet. Schéma však ještě musí notifikovat Evropská komise. Vláda zároveň komunikovala cílovou cenu elektřiny pod 90 eur/MWh, což je číslo založené na dnešních odhadech a smluvních parametrech. ([ct24.ceskatelevize.cz](https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vlada-schvalila-zpusob-financovani-jadernych-bloku-v-dukovanech-smlouvu-s-khnp-podepise-7-kvetna-360567?utm_source=openai), [mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))

Pro běžné domácnosti a firmy je klíčové, jak se tento způsob financování promítne do regulovaných složek ceny nebo do státního rozpočtu. Pokud budou ceny velkoobchodní elektřiny dlouhodobě pod cílovými úrovněmi, rozdíl obvykle někdo doplácí — ať už přes tarify, daně nebo zvláštní mechanismy. V opačném případě naopak může projekt generovat přínos. Jisté dnes je jen to, že prostředí energetiky zůstává mimořádně volatilní a dlouhodobé závazky budou muset ustát výkyvy cen, inflace i nákladů kapitálu.

ČEZ: robustní investiční vlna, ale i tlak z ulice

ČEZ zároveň oznámil, že v letech 2025–2030 plánuje investice přesahující 400 miliard korun. Patří sem nejen jaderná energetika, ale i transformace teplárenství, posílení distribuční sítě a podíl ve vývoji malých modulárních reaktorů (Rolls-Royce SMR). Pro letošní rok podnik plánuje také vyšší výrobu z jádra, téměř 32 TWh, přičemž první pololetí přineslo 15,5 TWh. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cez-v-pololeti-snizil-cisty-zisk-o-vice-nez-petinu-na-165-miliardy-korun/2706135?utm_source=openai))

Na druhé straně ulice slyšíme jiný tón. Domácnosti i malé firmy stále řeší účet po energetické krizi, která se sice zmírnila, ale v rozpočtech zanechala trvalé šrámy. Lidé proto citlivě vnímají každou zmínku o „stovkách miliard“ a ptají se, jak se investice promítnou do cen tepla a elektřiny. Padesátiny energetického gigantu se těžko slaví, když část národa má z velkých projektů obavy, protože se bojí, že na konci řetězce bude účet opět u nich.

Příběh ze života: když se velké plány potkají s realitou

Veronika, třicetiosmiletá účetní z Brna, si ještě pamatuje, jak v roce 2022 rodina zateplovala byt a přecházela na úspornější spotřebiče. Zpočátku to vypadalo, že mají vystaráno. Pak ale přišly vyšší zálohy, výkyvy cen a nejistota ohledně účtů. „Pořád si říkám, že velké investice do jádra dávají smysl, když nám zaručí stabilní cenu. Jenže zatím to v peněžence necítím,“ říká. Když slyší o 407 miliardách na dva bloky, přepočítává, kolik je to školních pomůcek, jak vyrostly nájmy, a zda se to jednou vrátí i jí v podobě nižšího účtu. Její otázka je stejná jako otázka mnoha dalších: kdy a jak poznáme, že se státní jaderný plán vyplácí?

Jádro jako páteř energetiky: co to znamená pro průmysl

Pro český průmysl je levná a stabilní elektřina existenční podmínkou. Po roce 2030 bude tlak na odstavení uhlí sílit a přibude proměnlivých obnovitelných zdrojů. Dlouhodobý baseload z jádra má fungovat jako pojistka proti výkyvům, a tím stabilizovat ceny pro ocelárny, chemii i automobilky. V této logice je výstavba dvou bloků krokem, který má udržet konkurenceschopnost země a zabránit přesunu výroby jinam. Tak zní i argumentace vlády a investora. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))

Z praxe však víme, že jaderné projekty bývají extrémně citlivé na zpoždění a zdražení. Každý rok navíc může znamenat vyšší kapitálové náklady a komplikovanější ukotvení v regulaci. Zkušenosti z Evropy ukazují, že řízení rizik je stejně důležité jako samotná technologie. U Dukovan II bude klíčové, jak stát a ČEZ nastaví kontrolu nad rozpočtem, harmonogramem a zapojením českých dodavatelů a jak rychle proběhne povolovací proces spojený s evropskými notifikacemi a posouzeními.

Politika, soudy a realita: cesta k podpisu nebyla rovná

Ještě na jaře 2025 nebylo jisté, zda se smlouvy s KHNP podaří podepsat v plánovaném termínu. Odvolání konkurenční EDF a předběžné opatření krajského soudu dočasně bránily finálnímu kroku. Zásadní zlom přišel, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Nejvyšší správní soud postupně odstranily překážky a vláda dostala „zelenou“. Teprve poté následoval podpis, který projekt formálně posunul do realizační fáze. ([reuters.com](https://www.reuters.com/business/energy/czechs-clear-sign-18-billion-nuclear-power-deal-after-edf-appeals-rejected-2025-04-24/?utm_source=openai), [apnews.com](https://apnews.com/article/3e411cd3693ee4f0c4ecf4fe1d0f799f?utm_source=openai))

První fáze právních sporů je tedy za námi, to ale neznamená, že další námitky nepřijdou. Velké infrastrukturní investice mívají svá „ale“ — od územních řízení přes správní žaloby až po spory o subdodavatele. Pokud se podaří udržet projektový řád a transparentní dohled, může být Dukovany II výjimkou potvrzující pravidlo. Pokud ne, mohl by se příběh proměnit v nekonečný seriál, jehož díly platí daňový poplatník.

Co dál: milníky, které rozhodnou o cenách v peněženkách

Následující měsíce a roky budou rozhodovat o tom, zda se „papírová“ výhodnost promění v reálné úspory pro domácnosti i firmy. Ať už je váš postoj k jádru jakýkoli, vyplatí se sledovat několik konkrétních bodů:

• Notifikace podpory a schválení státní půjčky ze strany Evropské komise. Bez jasného souhlasu EK bude financování složitější a dražší. ([ct24.ceskatelevize.cz](https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/vlada-schvalila-zpusob-financovani-jadernych-bloku-v-dukovanech-smlouvu-s-khnp-podepise-7-kvetna-360567?utm_source=openai))
• Detailní rozpad nákladů a mechanismus jejich kontroly. Zveřejněná smlouva je v citlivých pasážích začerněná; stát ale deklaruje silnou kontrolu nad subdodávkami a cílovou cenu elektřiny pod 90 eur/MWh. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2699577?utm_source=openai), [mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))
• Harmonogram stavby: skutečný start v roce 2029 a zkušební provoz v roce 2036. Každé zpoždění mění ekonomiku projektu. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))
• Vývoj velkoobchodních cen elektřiny do roku 2036–2038. Čím nižší tržní ceny, tím důležitější bude konstrukce podpory a rozdělení rizik mezi stát, investora a odběratele.
• Zapojení českých firem až do 60 % hodnoty dodávek, jak vláda a ČEZ deklarují, a reálný přenos know-how. ([mfcr.cz](https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2025/smlouva-mezi-elektrarnou-dukovany-ii-a-khnp-na-vys-60037?utm_source=openai))

Co znamená pololetní zisk pro občany: dividenda versus investice

Čistý zisk 16,5 miliardy korun je pro stát — 70% akcionáře ČEZ — dobrá zpráva, protože dividendy pomáhají rozpočtu. Zároveň ale platí, že každá koruna vyplacená akcionářům je koruna, která nemůže posílit investiční kapacitu. Dilema mezi „tady a teď“ a „dlouhým horizontem“ je u ČEZ zvlášť viditelné, protože firma současně financuje distribuční síť, modernizaci tepláren i přípravu jádra. A v zemi, kde se řada rodin stále zotavuje z energetického šoku, je tlak na okamžitou úlevu silný. ([apnews.com](https://apnews.com/article/a57c60fb7d597aa8ef4435a7ee72f3d4?utm_source=openai))

Naděje, že se jádro stane stabilním kotvou cen, stojí proti obavám, že složitá montáž státních garancí, půjček a dlouhých smluv vnese do systému nové skryté náklady. Odpověď přinese až několik příštích let. Mezitím bude klíčové, aby ČEZ i vláda transparentně zveřejňovaly data, hlídaly harmonogram a jasně vysvětlovaly, co která změna znamená pro koncové účty.

Krátkodobá realita: lepší provoz jaderných bloků, ale trh je stále nervózní

ČEZ už letos zvýšil výrobu z jádra a potvrzuje, že bezemisní základ pro soustavu sílí. V prvním pololetí vyrobily jaderné elektrárny 15,5 TWh, o 0,9 TWh více než loni ve stejném období, a firma míří k téměř 32 TWh za celý rok. Krátkodobé posílení produkce ale samo o sobě účty domácností nezlevní — to vyžaduje kombinaci stabilnějších tržních cen, promyšlené regulace a ochrany zranitelných odběratelů. ([ceskenoviny.cz](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cez-v-pololeti-snizil-cisty-zisk-o-vice-nez-petinu-na-165-miliardy-korun/2706135?utm_source=openai))

Verdikt: čísla vypadají dobře, otázky jsou velké

Pololetní výsledky ČEZ ukazují firmu v relativně dobré kondici a s ambicí investovat. Zároveň startuje projekt, který může přepsat českou energetiku na desítky let dopředu. Pokud se podaří dodržet cenu, termíny a zapojení domácích dodavatelů, mohou Dukovany II přinést stabilitu a dlouhodobě předvídatelné ceny. Pokud ne, hrozí, že účet za zpoždění a zdražení zaplatí nakonec spotřebitelé a státní rozpočet.

Nejde o to být „pro“ nebo „proti“ jádru. Jde o to, aby čísla seděla, rizika byla férově rozdělena a veřejnost měla jistotu, že se o projekt starají profesionálové. Česko už příliš dobře zná příběhy, v nichž dobré úmysly pohltí špatné řízení. Dukovany II budou testem, zda se umíme poučit. A pololetní zisk 16,5 miliardy? Ten je dobrým odrazovým můstkem — ale jen tehdy, když se promění v levnější a stabilnější energii, kterou lidé a firmy konečně pocítí i ve svých peněženkách.